Mezi vnoučátky se babička vždycky cítila šťastná a spokojená.

V jednu chvíli okolo mne prošel muž v černých šatech a bez klobouku, všecek nahrbený s trčící bílou bradkou.

Zazvonil jsem s obavou, že nebude nikdo doma.

Sedni a mlč.

Pražský výtvarník Jan Klouda dokončil na průčelí velehradského kláštera barevnou mozaiku Matky jednoty, sestaviv ji z benátských kaménků ve zvětšeném provedení.

Děti se tulily ke stařence jako kuřata ke kvočně a ani nedutaly.

Proto vyslovil přání, aby stvoly rostly samy do výše, dokud se květy nedotknou jeho vztažených dlaní.

A od těch dob vzrůstají ze země štíhlé sosny, jedle a javory s nádhernými korunami sahajícími až do oblak.

Byla to kukuřičná kaše a chutnala jim.

Prosím tě, počkej chvilku.

S autory televizního seriálu jsme poznali tajemství českého zvonařství, vodní mlýn, první tramvaje, vodárny a traktory i výrobu ručního papíru.

Slunce jásalo nad zemí, rosa se třpytila, ranní květiny zářily, skřivan cvrlikal vysoko na nebi, vlaštovky se proháněly vzduchem.

Lekl se, až zavrávoral.

Pohlédl na mě pátravě a trochu překvapeně.

Zdá se, že jsme přišli první.

Za klikatou cestou, lemovanou řadou bříz a rudých jeřábů, se objevil nádherný zámek.

Nabádali mě, abych šel rychleji.

Nevím, co je na tom divného!

Je čas po letnicích, čas růží a pivoněk na zahrádkách pod okny, voňavých svlačců z plotů podél cest, čas na prahu slunovratu.

Celé odpoledne jsem proseděl doma na balkoně a hleděl jsem na oblohu.